Džinismus

DŽINISMUS založil Buddhův současník Mahávíra Velký hrdina (599 až 527 př. n. l.). Ve třiceti letech opustil rodinu, zřekl se majetku a žil jako poustevník v lese. Učil o podstatě světa a vysvobození duše z nekonečného běhu životů. Džinisté praktikují zásady ahinsy, neubližují žádné dživa (duši), která je v každém člověku, zvířeti, rostlině, zemi, vzduchu, vodě, ohni… Dživa je vševědoucí, přes ní se dosáhne osvobození mókši. Je třeba odložit vše, co vzniká činností člověka.

Askezí půstu, meditací či izolací na odlehlém místě lze očistit duši. Digambarové (vzduchem odění) chodí nazí, místo misek na jídlo užívají dlaně. Švétambarové jsou bíle odění. Zametají před sebou cestu, aby nešlápli na živého tvora. Putují bosí, nejezdí veřejnou dopravou. Pruhem látky si ovazují ústa, aby nevdechli hmyz… Džinista nesmí ublížit, lhát, krást, cizoložit a lpět na pozemských statcích. Pro život v klášteře praktikují jedenáct slibů prátimá. Dodržují půst, sexuální zdrženlivost, opouští rodinu. Vrcholným projevem odříkání je hladovka končící smrtí. Uspíší vysvobození duše… Džinisté udržují své chrámy dokonalé, skulptury představují světce a dívky bujných tvarů. Dnes mají v Indii čtyři miliony věřících.